Zvýšení poplatků za odběr podzemní vody je napravení neopodstatněného zvýhodňování
Poslanecká sněmovna ukončila tři týdny trvající schůzi. Stalo se tak předtím, než došlo k hlasování o návrhu, který má zvýšit poplatek za odběr podzemní vody o 250 procent. „Podzemní vodou jako cenným zdrojem bychom měli opravdu šetřit a využívat ji v případě, kdy to je skutečně nezbytné,“ řekl pro Radiožurnál manažer vnějších vztahů společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Marek Síbrt.
Je pro vás a další vodárenské společnosti problém, že se rozhodnutí o navýšení poplatku za čerpání podzemní vody odkládá?
Se zvýšením poplatku za odběr podzemní vody v principu souhlasíme, protože jde o napravení neopodstatněného ekonomického zvýhodňování odběru podzemní vody. Že se schvalování a projednávání odkládá, je výsledkem politického procesu. Ten nám nepřísluší příliš komentovat.
Vy se připravujete na to, že návrh projde? To znamená, že už propočítáváte a řešíte, co to pro vás bude znamenat?
O zvýšení poplatků za odběr podzemní vody se skutečně hovoří řadu let. Nejedná se o novinku. Mění se parametry, takže kdo je připraven, není překvapen. Celý proces pozorně sledujeme a vždy si analyzujeme, jaké dopady by norma v podobě, v níž se v legislativním procesu aktuálně nachází, pro nás představovala. Takže odpověď je ano.
Jak to tedy v současné době máte propočítané? Pokud by Sněmovna schválila návrh, který byl jako pozměňovací návrh načten v Poslanecké sněmovně, co by pro vás a hlavně pro zákazníky, tedy pro domácnosti i firmy, znamenalo?
Začnu trochu obecněji. V naší zemi existuje několik tisíc vlastníků a několik tisíc provozovatelů vodárenské infrastruktury. Od společností, které se starají o rozlehlá území s více než milionem obyvatel, to jsme například my, až po malé vodárny třeba v jedné obci.
Pro každou vodárenskou společnost bude dopad rozdílný a bude záviset na mnoha faktorech. Především na tom, jaký je podíl podzemních a povrchových vodních zdrojů pro výrobu pitné vody. Nebo zda je také technicky a provozně možné nahradit zásobování daných lokalit povrchovou vodou, například místo podzemní.
Možná ještě řeknu jeden příklad, protože kdybychom brali jednu nejmenovanou vodárenskou společnost, která vyrábí pitnou vodu pouze z podzemních zdrojů, tak náklady na vstupu by se zvýšily o pět korun na metr krychlový, ze dvou na sedm korun. A vzhledem k tomu, že každý z nás průměrně v domácnosti spotřebuje 33 nebo 35 metrů krychlových pitné vody za rok, tak nárůst by představoval zhruba 160 až 170 na jednoho člověka v domácnosti za daný rok.
Tak jak jste to vysvětloval, chápu správně, že se nedá říci, že o tolik by se voda zvýšila plošně, protože jednotlivé společnosti, které používají více zdrojů, by to mohly rozložit mezi své zákazníky?
Je to přesně tak. Vždycky bude záležet na tom, zda vodárenská společnost používá podzemní nebo povrchové zdroje a v jakém poměru. Protože například naše společnost využívá z 95 procent povrchové zdroje pitné vody. Dolní nádrže v Beskydech a podhůří Jeseníků.
Znamená to tedy, že dopad na nás by byl výrazně menší než například na vodárenskou společnost, která používá opravdu jenom podzemní zdroje. Tam by nárůst byl těch pět korun.
Jaký je celkový poměr v České republice? Kolik vody do vodovodů míří z podzemních zdrojů a kolik z povrchových vod?
V České republice je to poměrně jednoduché. Je to zhruba půl napůl, možná o maličko více je využívána povrchová voda. V České republice pro představu vyrobíme ročně zhruba 600 000 000 kubíků pitné vody, z toho zhruba 14 procent se takzvaně ztratí ve vodovodní síti a nedoputuje ke svým odběratelům.
V tomto ohledu to znamená, že v evropském srovnání se opravdu nemáme za co stydět. Naše vodárenství je na velmi dobré úrovni.
Narovnání ceny
Podle ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Viléma Žáka změna má narovnat ceny podzemní a povrchové vody. Mluvil jste o tom před chvílí. Znamená to, že z vašeho pohledu je to něco, co zavede spravedlnost? Jinými slovy model, který platí v současné době je nespravedlivý?
Ano, s vyjádřením Viléma Žáka jednoznačně souhlasím. Mluvil jsem o tom v první odpovědi. Kromě ekonomické roviny také vnímáme změny související s klimatickými změnami, které mají dopad na naši krajinu a také na zásoby podzemních vod.
V důsledku bychom podzemní vodou jako cenným zdrojem měli opravdu šetřit a využívat ji v případě, kdy to je skutečně nezbytné. Jinak se v případě, že to možné je, zaměřit na povrchové zdroje.
Očekáváte, že zvýšení poplatku za odběr vody z podzemních zdrojů může motivovat vodárenské firmy, aby více využívaly povrchové zdroje?
Kromě ekonomického aspektu je to dalším cílem změny. Využívat pokud možno povrchové zdroje a cenou podzemní vodu si šetřit.
Každá společnost si situaci bude jistě analyzovat, co je pro ni nejlepší, z hlediska technického, provozního a ekonomického. A také vyhodnocovat, zda je možné zdroje nahradit, či zda to možné není také z hlediska kvalitativních parametrů dané vody.
Ministerstvo zemědělství tvrdí, že výnos ze zvýšených poplatků za čerpání podzemních vod půjde zpátky do rozvoje vodovodů a kanalizací. Ministerstvo chce podle čtvrteční tiskové zprávy z výnosu financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci Česka na dopady klimatické změny. Jsou nějaké odhady, jaké investice do vodohospodářské soustavy budou v příštích letech potřeba, třeba u vás na severu Moravy?
Přístup, o kterém jste hovořil, ze strany ministerstva zemědělství je jednoznačně správný. Nevím, zda to aktuální podoba exaktně obsahuje, ale v případě, že ano, tak to je jednoznačně dobře.
Co se týče investic, tak je to komplexnější otázka. Jedna věc jsou vodárenské společnosti, to znamená my. Potom jsou podniky povodí, takzvaná velká voda. Můj odhad bude, že v současnosti ročně do celého vodohospodářského sektoru může směřovat 20 až 25 miliard investic. Je zřejmé, že by to mělo být více, jestliže tomu novela pomůže, tak je to jedině dobře.
Mluvili jsme o tom, o kolik zvýšení poplatků za čerpání podzemních vod může zdražit kolik běžná domácnost za rok za dodávky vody zaplatí. Jak to vypadá s dalšími náklady vodárenských firem? Dá se čekat zdražování vody bez ohledu na výši poplatku?
Vodárenské společnosti budou v následujících dnech a týdnech oznamovat své nové ceny pro následující rok. Činíme tak většinou na konci listopadu, aby lidé věděli, jaká bude cena od nového roku. Nepředpokládám žádné velké výkyvy s ohledem na výši inflace a na další náklady, které máme.
Například před několika lety, kdy došlo k dynamickému nárůstu cen energií, tak se zvedly výrazně více. To tentokrát nepředpokládám.
Ale o něco se dá čekat, že stoupnou. Máme se na to připravit?
Že se zvednou o inflaci a plus něco, tak na to se máme připravit.
Rozhovor vznikl pro stanici Českého rozhlasu Radiožurnál.
Kontakt:
Mgr. Marek Síbrt
mluvčí, manažer vnějších vztahů
Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.
28. října 1235/169, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava.
tel. 725 500 509
e-mail marek.sibrt@smvak.cz
www.smvak.cz