Aktuality

Ostrava – 3. 12. 2021 - Modernizace strojně-technologického zařízení a automatizovaného systému řízení za 130 milionů je stavebně u konce. Technologie postupně najíždějí do zkušebního provozu. V největší beskydské úpravně pitné vody byla na konci roku 2018 zahájena investice, během níž došlo k rekonstrukci technicky a provozně zastaralých celků úpravny včetně automatů řídících její provoz. Stavební práce jsou v dominantní míře dokončeny, technologické celky najely nebo najíždějí do zkušebního provozu, který má otestovat jejich bezvadné fungování.
V letech 2017 – 2018 zároveň proběhla komplexní modernizace kalového hospodářství úpravny za zhruba 50 milionů korun. Několik milionů korun si v roce 2020 vyžádala také oprava fasády a dalších stavebních prvků komplexu budov, které tím získaly esteticky odpovídající podobu.

Informační technologie

Výměnou prošly technologické a stavební celky, které spolehlivě sloužily několik desítek let a v minulosti prošly řadou dílčích rekonstrukcí. Zároveň byl instalován nový automatizovaný systém řízení. To vše s využitím nejmodernějších prvků a systémů. „Pokrok v informačních technologiích se logicky nemůže vyhnout ani výrobě pitné vody. Data ze všech provozních celků nyní směřují na velín úpravny, který je kompletně zmodernizovaný, a centrální dispečink společnosti. Procesory jednotlivých celků mezi sebou navzájem komunikují po optických kabelech. Technologie je možné dálkově sledovat, ale také ovládat,“ vysvětluje ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek.
Na technologickém PC byl nainstalován nový vizualizační software pro sledování a ovládání technologie v dálkovém režimu. Veškerý systém řízení je programován přes nové PLC. Velín úpravny byl doplněn o velkoplošnou obrazovku.

Nové srdce úpravny
Modernizována byla také technologie srdce úpravny - 12 otevřených pískových rychlofiltrů. „Zcela nově byla vyřešena odtoková regulace vody z filtrů, ultrazvukovými snímači nyní měříme hladinu vody ve filtrech, které jsou osazeny novými zákaloměry. Byly u nich také instalovány rozvaděče se zobrazovacími dotykovými displeji pro možnost ručního ovládání, které nahradily stávající ovládací pulty filtračních jednotek. Rozvody vody jsou z nerezu,“ popisuje Komínek.
Vyměněna byla také čerpadla a dmychadla ve strojovně, proběhly rovněž stavební úpravy vnitřních prostor. „Vybudovali jsme kompletně nové chlorové hospodářství a nahradili staré výrobní jednotky oxidu chloričitého za nové, nahrazena byla také stávající malá vodní elektrárna s dvěma generátory o výkonu 200 kW na jednu průtokovou turbínu s generátorem s výkonem 465 kW s plně automatizovaným řídicím systémem se vzdálenou správou,“ upřesňuje Komínek.
Po dokončení rekonstrukce je systém řízení provozu úpravny na špičkové úrovni odpovídající stávajícím moderním trendům automatizace provozů s použitím nejmodernějších technologií. Technologické celky byly nahrazeny nejlepšími dostupnými technologiemi s cílem zabezpečit a zachovat vysokou kvalitu vyráběné pitné vody v požadovaném množství.

Modernizace kalového hospodářství

V letech 2017 – 2018 proběhl v Nové Vsi také významný investiční projekt za více než 50 milionů korun s cílem zefektivnit zpracování kalu vznikajícího při úpravě surové vody na vodu pitnou. Díky tomu došlo ke snížení nákladů na zpracování kalu, nové technologie zmenšily dopady likvidace kalu na životní prostředí.
„Při úpravě surové vody na vodu pitnou dochází k produkci kalové vody. Ta vzniká zejména při regeneraci (praní) pískových filtrů. Ty slouží k zachycování nerozpuštěných látek a sedimentů vyskytujících se v povrchové vodě. Tato kalová voda se dále zpracovává a prochází procesem oddělení pevné a kapalné části,“ popisuje Jiří Komínek.
Kal byl před rekonstrukcí po smísení s vápenným hydrátem, který zvyšuje účinnost procesu, dále odvodňován v komorovém kalolisu. Strojně odvodněný kal byl poté likvidován. Během rekonstrukce byl opotřebovaný kalolis nahrazen odstředivkou. Místo vápenného hydrátu je pro zlepšení odvodnitelnosti nově využito nižší množství polymerního flokulantu. Toto srážedlo na sebe navazuje pevné částice, čímž dochází k jejich lepší oddělitelnosti od kapalné fáze. Došlo tak ke snížení produkce kalu a zvýšení podílu sušiny v něm.
 

Poznámka pro editory

Úpravna vody Nová Ves

• Uvedena do provozu v roce 1969, s úplným dokončením v roce 1973;
• Její kapacita se postupně navyšovala až na současných 2 200 litrů za sekundu;
• Surovou vodou je zásobována z vodního díla Šance. Odběr je možný z pěti výškových horizontů;

• Pitnou vodou zásobuje téměř 60 měst a obcí na Frýdecko-Místecku, Karvinsku, Novojičínsku, částečně Ostravsku a také v příhraniční části Polska (Jastrzebie-Zdrój);
• Z úpravny směřuje voda gravitačně a částečným čerpáním dvěma přivaděči Beskydského skupinového vodovodu přes vodojemy do spotřebišť;
• Hlavní přívodní řad z úpravny vede přes Bašku do Bruzovic a zásobuje Frýdecko-Místecko. Z tohoto přivaděče je v Nových Dvorech u Frýdku odbočka do vodojemu Frýdek.
• Z přerušovací komory v Bruzovicích je voda vedena do vodojemů v Bludovicích, odkud je zásobován Havířov. Další trasa vede do Karviné.
• Významné je čerpání z úpravny směrem na Čeladnou, odkud pak voda dotéká gravitačně do vodojemu Červený Kámen nad Kopřivnicí.
• Z Bruzovic vede v druhém směru přivaděč do Krmelína. Tím je umožněno zásobování části Ostravy jak z vodního díla Kružberk, tak údolní nádrže Šance. Na přivaděči je v Lískovci u Frýdku-Místku vybudována čerpací stanice, která může zpětně vodu z vodojemu Krmelín (vyrobenou na úpravně vody v Podhradí) přečerpat do vodojemu Bruzovice. Tím je beskydská i jesenická část systému propojena.