Tiskové zprávy

Zpět

Voda z hor vyrobila o čtvrtinu čisté elektřiny více

Ostrava 5. 2. 2021 – 4,93 GWh elektřiny vyrobilo v roce 2020 sedm malých vodních elektráren v areálech centrálních úpraven vody a významných vodojemů Ostravského oblastního vodovodu. Největší úpravna vody v moravskoslezském regionu v Podhradí u Vítkova loni vyrobila v malé vodní elektrárně celkově o třetinu více elektřiny, než na svůj provoz spotřebovala (výroba 1,5 GWh). To platí také pro úpravnu vody ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku, která vyrobila dvojnásobek své roční spotřeby elektrické energie (622 MWh). Součástí významné investice do strojně-technologického zařízení největší úpravny vody v Beskydech v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí, která skončí v letošním roce a vyžádá si téměř 130 milionů korun, byla také výměna malé vodní elektrárny a související infrastruktury. Ta proto meziročně zvýšila produkci čisté elektrické energie 2,5x a vyrobila celkově o čtvrtinu více elektřiny, než na výrobu kvalitní pitné vody zdrojově pocházející z údolní nádrže Šance na řece Ostravici potřebovala.

Malé vodní elektrárny jsou budovány v provozech úpraven vody na přivaděčích surové vody z údolních nádrží. Efektivní provoz je zajištěn díky stálému průtoku a dostatečnému spádu přiváděné vody. Zařízení s menším výkonem jsou instalována na přivaděčích pitné vody s vhodnými parametry. Vyrobená elektrická energie je primárně spotřebovávána přímo v místě výroby, přebytky jsou dodávány do sítě.

Tři malé vodní elektrárny SmVaK Ostrava se nacházejí v areálech úpraven pitné vody (Podhradí, Nová Ves a Vyšní Lhoty), čtyři jsou instalovány u významných vodojemů. Elektrickou energii z bioplynu vyrábí spolu s teplem také jedenáct kogeneračních jednotek v areálech osmi největších čistíren odpadních vod.
Čtyři významné vodojemy, kde jsou malé vodní elektrárny také umístěny (Bílov, Zelinkovice, Ostrava-Krásné Pole a Frýdek-Místek), vyrobily násobně více elektřiny, než na svůj provoz potřebují (například ve Frýdku-Místku nebo Zelinkovicích více než osminásobně).

„První malou vodní elektrárnu jsme instalovali u přítoku surové vody z Šancí do úpravny vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí v roce 1993. A právě zde jsme spustili nové zařízení v polovině listopadu roku 2019, když jsme nahradili to, které po více než pětadvaceti letech spolehlivého provozu dosloužilo, efektivnějším a výkonnějším typem. Původní malá vodní elektrárna s dvěma turbínami s generátory o výkonu 200 kW byla nahrazena za jednu průtokovou turbínu s generátorem s výkonem 463 kW s plně automatizovaným řídicím systémem se vzdálenou správou. Malá vodní elektrárna u největší úpravny vody SmVaK Ostrava v Podhradí u Vítkova byla spuštěna v roce 2014,“ říká ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek

Jedenáct kogeneračních jednotek v osmi největších čistírnách odpadních vod, které využívají bioplyn z kalů vznikajících při čistírenském procesu, v loňském roce vyrobilo celkem 4,7 GWh elektřiny. Například zařízení v opavské čistírně dokázalo vyrobit více než 80 % elektřiny v daném období v lokalitě spotřebované, což je v celorepublikovém porovnání vynikající výsledek. V případě čistírny odpadních vod v Karviné šlo o necelou polovinu vyrobené elektřiny k celkové spotřebě, v Havířově o téměř 40 % a například ve Frýdku-Místku o více než třetinu. V součtu všech funkčních zařízení lze konstatovat, že zajistily v daných provozech více než třetinu celkové spotřeby elektřiny.

„Provoz malých vodních elektráren má ekologický i ekonomický smysl. Energie vyrobená z vody v případě úpraven vody a vodojemů nemá oproti elektrárnám na pevná paliva negativní dopady na životní prostředí, především ovzduší z hlediska vypouštěných emisí. Šetříme také finanční prostředky, protože nemusíme elektřinu nakupovat, ale v některých případech ji naopak do sítě dodáváme k další distribuci. Máme projekčně připraveny další lokality pro možné využití hydraulického potenciálu u významných vodojemů páteřního výrobního a distribučního systému Ostravského oblastního vodovodu. V současné době posuzujeme návratnost těchto projektů,“ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Že to SmVaK Ostrava myslí s ohledem na životní prostředí vážně, dokládá i fakt, že v roce 2016 společnost přijala normu, jejímž prostřednictvím se rozhodla monitorovat vlastní uhlíkovou stopu s cílem ji postupně snižovat (carbon footprint, ČSN ISO 14064-1).  Společnost také jako teprve druhý vodohospodářský subjekt v České republice implementovala normu ČSN ISO 50001, jejímž prostřednictvím monitoruje nakládání s energiemi s cílem zvýšit efektivitu provozů. Oba certifikáty společnost v loňském roce obhájila.

 

Kontakt:

Mgr. Marek Síbrt, mluvčí

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

28. října 1235/169, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava.

tel. 725 500 509

e-mail marek.sibrt@smvak.cz
www.smvak.cz