Tiskové zprávy

Zpět

SmVaK Ostrava: Voda z hor jako zdroj čisté elektřiny

3,98 GWh elektřiny vyrobilo v roce 2019 sedm malých vodních elektráren v areálech úpraven vody a vodojemů. To představuje 107 % celkové spotřeby příslušných lokalit.

Ostrava 13. 2. 2020 – Největší úpravna vody v moravskoslezském regionu v Podhradí u Vítkova loni vyrobila v malé vodní elektrárně celkově více elektřiny, než na svůj provoz spotřebovala. To platí i pro úpravnu vody ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a čtyři významné vodojemy, kde jsou daná zařízení umístěna (Bílov, Zelinkovice, Ostrava-Krásné Pole a Frýdek-Místek). Malá vodní elektrárna v největší beskydské úpravně vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí celkově vyrobila 45 % objemu elektrické energie, kterou potřebuje pro svůj provoz. To bylo dáno především tím, že v souvislosti s probíhající rekonstrukcí strojně-technologického zařízení a automatizovaného systému řízení za téměř 125 milionů korun byla na podzim instalována nová a výkonnější malá vodní elektrárna.

Tři malé vodní elektrárny SmVaK Ostrava se nacházejí v areálech úpraven pitné vody (Podhradí, Nová Ves a Vyšní Lhoty), čtyři jsou instalovány u významných vodojemů. Elektrickou energii z bioplynu vyrábí spolu s teplem také jedenáct kogeneračních jednotek v areálech osmi největších čistíren odpadních vod.


Malé vodní elektrárny jsou budovány v provozech úpraven vody na přivaděčích surové vody z údolních nádrží. Efektivní provoz je zajištěn díky stálému průtoku a dostatečnému spádu přiváděné vody. Zařízení s menším výkonem jsou instalována na přivaděčích pitné vody s vhodnými parametry. Vyrobená elektrická energie je primárně spotřebovávána přímo v místě výroby, přebytky jsou dodávány do sítě.

„První malou vodní elektrárnu jsme instalovali u přítoku surové vody z Šancí do úpravny vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí v roce 1993. A právě zde jsme spustili nové zařízení v polovině listopadu roku 2019, když jsme nahradili to, které po více než pětadvaceti letech spolehlivého provozu dosloužilo, efektivnějším a výkonnějším typem. Původní malá vodní elektrárna s dvěma turbínami s generátory o výkonu 200 kW byla nahrazena za jednu průtokovou turbínu s generátorem s výkonem 463 kW s plně automatizovaným řídicím systémem se vzdálenou správou,“ říká ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek a dodává: „Máme projekčně připraveny další lokality pro možné využití hydraulického potenciálu u významných vodojemů páteřního výrobního a distribučního systému Ostravského oblastního vodovodu. V současné době posuzujeme návratnost těchto projektů.“
 
Malá vodní elektrárna u největší úpravny vody SmVaK Ostrava v Podhradí u Vítkova byla spuštěna v roce 2014. Zařízení na přítoku surové vody z Kružberka do úpravny dokázalo v roce 2019 vyrobit zhruba o šestinu elektřiny více, než byla spotřeba provozu za dané období. V případě Úpravny vody Vyšní Lhoty šlo dokonce o téměř dva a čtvrt násobek celkové výroby v porovnání se spotřebou provozu.

U vodojemů objem vyrobené elektřiny dokonce několikanásobně převyšuje jejich energetické nároky. Například elektrárna u vodojemu ve Frýdku vyrobila 22x více elektrické energie, než provoz spotřeboval. V případě vodojemu v Zelinkovicích šlo o více než osmi a půl násobek celkové spotřeby, u vodojemů v Krásném Poli u Ostravy o necelý dvojnásobek, v Bílově dokonce o pěti a půl násobek.

Jedenáct kogeneračních jednotek v osmi největších čistírnách odpadních vod, které využívají bioplyn z kalů vznikajících při čistírenském procesu, v loňském roce vyrobilo celkem 4,9 GWh elektřiny. Například zařízení v opavské čistírně dokázalo vyrobit 85 % elektřiny v daném období v lokalitě spotřebované, což je v celorepublikovém porovnání vynikající výsledek. V případě čistírny odpadních vod v Karviné šlo o necelou polovinu vyrobené elektřiny k celkové spotřebě. V součtu všech funkčních zařízení lze konstatovat, že zajistily v daných provozech více než třetinu celkové spotřeby elektřiny.

„Provoz malých vodních elektráren má ekologický i ekonomický smysl. Energie vyrobená z vody v případě úpraven vody a vodojemů nemá oproti elektrárnám na pevná paliva negativní dopady na životní prostředí, především ovzduší z hlediska vypouštěných emisí. Šetříme také finanční prostředky, protože nemusíme elektřinu nakupovat, ale v některých případech ji naopak do sítě dodáváme k další distribuci,“ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Že to SmVaK Ostrava myslí s ohledem na životní prostředí vážně, dokládá i fakt, že v roce 2016 společnost přijala normu, jejímž prostřednictvím se rozhodla monitorovat vlastní uhlíkovou stopu s cílem ji postupně snižovat (carbon footprint, ČSN ISO 14064-1).  Společnost také jako teprve druhý vodohospodářský subjekt v České republice implementovala normu ČSN ISO 50001, jejímž prostřednictvím monitoruje nakládání s energiemi s cílem zvýšit efektivitu provozů.

 

Kontakt:

Mgr. Marek Síbrt, mluvčí

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

28. října 1235/169, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava.

tel. 725 500 509

e-mail marek.sibrt@smvak.cz
www.smvak.cz